Trávící systém člověka, zkráceně GIT (Gastro-Intestinální Trakt), je členitou, specializovanou a značně autonomní trávicí trubicí, jejíž jednodušší podobu nacházíme již u nižších živočichů.

Mezi hlavní úlohy tohoto systému paří příjem a zpracování potravy, její trávení, vstřebávání, ukládání potřebných složek a vylučování nepotřebných nebo toxických látek. GIT se významným způsobem podílí na obranyschopnosti a udržování vhodného vnitřního prostředí organismu.

Trávicí systém obsahuje obrovské množství receptorů - mechanické, teplotní, chemické, které určují postupy zpracování, využití potravy a jejich složek.

Trávicí trubice je u člověka složena z dutiny ústní, hltanu, jícnu, žaludku, tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku. Jednotlivé části trubice jsou vybaveny hladkou i příčně pruhovanou svalovinou a odděleny svěrači umožňujícími posun potravy-tráveniny správným směrem (peristaltické pohyby) a její mísení s trávicími šťávami ve správný čas. Na trávicím procesu spolupracují i další orgány, především pak slinné žlázy (3 velké+malé), slinivka, játra a žlučník. Celý systém ve své délce má v podstatě shodnou anatomicko-fyziologickou strukturu, má vlastní nervový systém (ENS) čítající přibližně 100 miliónů neuronů. 

ENS používá řadu neurotransmiterů (látky ovlivňující přenos informací nervového systému) a je zajímavé, že řada těchto látek působí i v CNS (centrální nervový systém) - kde též ovlivňují stresové reakce, bolest, chuť k jídlu a mnoho dalších.

Kvalita trávicích procesů a tvorba mediátorů i esenciálních látek v GIT a tak celkový zdravotní stav jedince je úzce spojen s mikrobiálním osídlením (mikrobiota)!

Co je mikrobiota?

Jednoduše je to složení naší mikroflóry trávicího traktu. Mikroorganismy osídlují celý systém našeho těla, počínaje ústní dutinou a konče konečníkem (počet bakteriíí v našem organismu je přibližně stejný jako počet buněk našeho těla=30 biliónů). V některých částek trávicího ústrojí je zastoupení mikroorganismů skromnější, převážně díky nehostinným životním podmínkám (přítomnost silných kyselin a trávicích látek - žaludek), v jiných částech - tlusté střevo - je množství mikroorganismů obrovské (miliardy v 1 gramu střevního obsahu). Při správném složení mikroflóry je vztah našeho těla k osídlujícím mokroorganismům a obráceně mikroorganismů k našemu tělu velmi pozitivní. Někdy dokonce hovoříme o tom, že je to náš další orgán. Mikroorganismy nám pomáhají se zpracováním a trávením pátek, které bychom bez nich nebyli schopni využít (složité sacharidy - např. vláknina), produkují sloučeniny, které sami neumíme syntetizovat (vitamíny), regenerují některé potřebné látky, které se zpět vrací do krevního oběhu, chrání nás před útoky škodlivých mikroorganismů.

Stále více se k nám dostávají informace o důležité úloze mikroorganismů, které s námi symbioticky žijí po celý náš život a jsou nedílnou součástí našeho organismu. Zcela vážně se hovoří o dalším orgánu našeho těla. Mikroorganismy, pokud jsou přítomny ve správném druhovém složení, likvidují škodliviny, které se k nám dostávají, přispívají k dobrému trávení (sacharidy včetně glukózy, lipidy, žlučové kyseliny, cholesterol), produkují velmi potřebné a prospěšné sloučeniny (vitamíny, enzymy), které si bez nich neumíme „vyrobit“, ovlivňují naši správnou chuť k jídlu i jeho kvalitativní i kvantitativní příjem, spolupracují s naším nervovým systémem, dokonce i s centrálním nervovým systémem (dráha mozek-střeva) nebo zpomalují proces stárnutí organismu (přeměna ellagitaninů v mitofagický Urolitin A). Špatné složení naší mikroflóry je prokazatelným spouštěčem mnoha nepříjemných a vážných zdravotních defektů.

Některé mikroorganismy jsou schopné syntetizovat vitamíny skupiny B - B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (kys. nikotinová), B5 (kys. pantothenová), B12 (cyanocobalamin), kyselinu listovou, Vitamin H (Biotin). Např. Vegani a vegetariáni nezřídka trpí nedostatkem vitamínu B12, jehož nedostatek je jednou z vážných příčin vzniku zánětlivých onemocnění střev, Crohnovy nemoci a ulcerativní kolitidy. Je prokázáno, že bakterie rodu Pseudomonas a Klebsiela účinně zajistí dostatek vitamínu B12 v organismu.

Hypercholesterolémie je rizikovým faktorem pro časté onemocnění koronárních tepen. Je zajímavé, že typ mikroorganismů přítomných ve střevech koreluje s vyššími hladinami cholesterolu více než s jeho množstvím přijímaným v potravě. Kolonizace vyššího počtu bifidobakterie vedly k vyšším hladinám lipoproteinů s vysokou hustotou (HDL, zdravý cholesterol); a naopak vyšší počet Coriobacteriaceae byl spojen s vyššími hladinami lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL, špatný cholesterol). Pravděpodobnou příčinou je, že střevní mikroorganismy metabolizují žlučové kyseliny, které jsou produkovány z cholesterolu a dodávány do duodena z ilea a jater. Žlučové kyseliny jsou konjugované formy glycinu a taurinu. Bakterie metabolizují tyto konjugáty, aby tyto aminokyseliny získaly a uvolňují volný cholesterol, který je pak reabsorbován do oběhu. Pokud jsou bakterie, které metabolizují žlučové kyseliny a uvolňují cholesterol potlačeny např. vhodným kořením, pak se zabrání uvolňování cholesterolu. Podávání probiotik Lactobacillus reuteri na zvířecích modelech po dobu jednoho týdne ukázaly významné změny v hladinách HDL a LDL. U pacientů podávání Lactobacillus sporogenes po dobu tří měsíců snižoval cholesterol o 32 % a 35 % v LDL.

Všichni víme, že je vhodné po antibiotické léčbě doplnit poničenou mikroflóru. Ale to je pouze špička ledovce. O naši mikroflóru je třeba se starat nepřetržitě a ona nám naši péči vrátí mnohanásobně.

Dnes již víme, že špatné složení mikroflóry je příčinou mnoha vážných onemocnění. A víme, že složení mikroflóry je zcela závislé na našem jídelníčku a víme, které mikroorganismy jsou našemu tělu prospěšné a které naopak v našem organismu musíme potlačovat, protože nám škodí. V jednoduchosti můžeme mikroorganismy dělit na „hodné“ a „zlé“. A také si můžeme jasně říci, že tyto dva tábory mikrobů mají velmi odlišné stravovací návyky. „Hodné“ mikroorganismy jako např. Lactobacillus a Bifidobacterium potřebují ke svému životu převážně vlákninu a živiny které získávají z rostlinné stravy, tedy zeleniny a ovoce. Těm „zlým“ mikroorganismům např. Clostridium, vyhovuje životní prostředí se spoustou tuků, cukrů a červeného masa. Zajímavé je i zjištění, že složení mikroflóry nepříznivě ovlivňuje dlouhodobý stres.

Vytváření mikroflóry (mikrobiota, mikrobiom) je dlouhodobá záležitost a začíná již prenatálním vývojem. Avšak není nikdy pozdě začít mikroflóru usměrňovat i měnit a určitě se to vyplatí.

Chceme-li si tedy upravit složení naší mikroflóry k lepšímu, máme před sebou dva základní úkoly. Upravit náš jídelníček a doplňovat průběžně mikroorganismy tělu prospěšné.

Z našich přípravků doporučujeme pravidelně a dlouhodobě užívat Probio-Komplex, který obsahuje v dostupné formě významné množství druhově rozmanitých „hodných mikroorganismů“, které jsou baleny do nealergických vegan kapslí. Pro dlouhodobé užívání doporučujeme dávkování 1 kapsle denně před jídlem.